Zámek Rájec oslavil jubilea rodu erbu dvou červených lososů

Sobotní ráno 3. září 2011 snad od rozbřesku naznačovalo, že i slunce pozdního léta hodlá přispět k oslavě jubileí členů rodu knížat a strarohrabat ze Salm-Reifferscheidt-Raitz. Sluníčko však přece jen svůj teplotní dar poněkud přehnalo a sálalo z jasné oblohy opět tropickým žárem z předchozích dnů.

Sdružení monarchistů Brno bylo v Rájci zastoupeno symbolickou trojicí – Jiří S. Pospíšil, paní E. Pospíšilová a Luděk Šubert. Když Opel, řízený zkušenou rukou paní Pospíšilové, dorazil bezpečně před 11. hodinou k bráně rájeckého zámku, tak se jeho posádce asi poněkud sevřel žaludek. Bezpečnostní služba tam řídila průběh parkování mnoha aut přijíždějících ze všech směrů. S tuzemskými, rakouskými i německými SPZ. U stolku před branou byly prezentační listiny, obdrželi jsme tištěný program a na klopu saka zelenou mašličku. Bylo to rozumné opatření, protože ony autokolony byly zčásti obsazeny hosty hned několika souběžných svateb a teprve na nádvoří se hosté rozdělovali dle vlastního účelu své návštěvy.

Pro salmovské hosty byl při pravé straně hlavního vstupu postaven obří stan se třemi dlouhými a třemi krátkými řadami stolů. Půvabné hostesky vítaly příchozí malými vdolečky, které v průběhu dne značně nabyly na objemu při zachování špičkové kvality své chuti. Nápojový rejstřík nabízel různé druhy džusů, vody perlivé i prosté, vína bílá i červená a samozřejmě černohorské pivo. Mělo říz, ale mladý výčepní ještě postrádal potřebnou zručnost, aby stíhal uspokojovat poptávku úměrně rostoucí s intenzitou gratulací a slunečního žáru. Drobné pohoštění doplnily pikantní párečky s hořčicí a místním pečivem.

Odhadem kolem tří set hostů obojího pohlaví, od kmetských let po mimina, postupně odkládalo saka, kabátky, vázanky a další společenské oděvní doplňky. Hlavní oslavenkyně paní Marie, starohraběnka ze Salmu, přišla kolem 11. hodiny a měli jsme příležitost poblahopřát jí mezi prvními. Obrovské množství kytic různého složení a velikostí bylo shromážděno v připravených nádobách s vodou. Citlivá oslavenkyně však veřejně nejvíc ocenila velkou kytici růží, kterou jí po jedné postupně předala skupinka asi dvaceti dětí z nedalekého dětského domova se svými vychovateli.

Od 12.30 proběhla v zámecké kapli hodinová mše svatá, celebrovaná ve třech jazycích. Česky, německy a latinsky. O národním cítění oslavenkyně a její rodiny svědčí i výběr kněze – příslušníka jediného oficiálního, ryze českého  rytířsko-kněžského Řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeného kolem roku 1233 Svatou Anežkou Českou. Vysokou duchovní úroveň bohoslužby zdůraznil skvělý pěvecký sbor Rastislav, řízený Jaroslavem Martináskem. V malé kapli v několika lavicích seděli nejstarší a nejvýznamnější z hostů. Míra vysoké úrovně religiozity ve výchově potomstva v německých, respektive rakouských aristokratických rodinách byla patrná z chování nejvýše pětileté dívenky, stojící se svým tátou nedaleko od nás. Prožila mši stejně ukázněně jako všichni dospělí kolem ní.

Obdivuhodné.

Dalším uměleckým zážitkem špičkové úrovně byl odpolední dvouhodinový koncert populárního brněnského zpěváka Ladi Kerndla s celou sérií světových evergreenů především v angličtině. Laďa Kerndl ho věnoval jak životnímu jubileu paní hraběnky Marie, tak i jubileím jejího syna a její sestry. Obě šarmantní aristokratky si s chutí některé z písní zazpívaly s ním. A zase se jednou potvrdilo, že opravdoví umělečtí mistři jsou i mimo pódium nesmírně sympatičtí a srdeční lidé, o čemž svědčí i společné foto Jirky a mě s Laďou, který si pozici energicky zaranžoval.

Aristokratických rodin tam byla celá řada, známých i méně známých. Za všechny snad lze jmenovat jednoho z nejstarších přítomných, pana hraběte Mensdorff-Pouilly, pána na nedalekých Boskovicích. Z Koruny České jsme tam potkali pouze předsedu MS KČ Brno Iva Buličiče. Během krátkého rozhovoru bylo na něm patrné, že se mu viditelně ulevilo z toho, že ani k němu, ani k jeho korunním kolegům nechováme žádné monarchistů nedůstojné vztahy. Kolega Pospíšil s chotí ještě využil možnost projížďky po exteriéru zámku v bryčce a krátce jsme nakoukli i do interiérů části zámku. O podávaný kančí guláš byl obrovský zájem, ale vzhledem k slunečnímu žáru jsme ani neměli velký hlad a po 15. hodině jsme se s milou společností rozloučili a vrátili se domů.

  Závěrečná figura monarchistického baletu...

Svou přátelskou společenskou povinnost, vyplývající z osobního pozvání nejvýznamnější hostitelky a oslavenkyně a našeho dlouholetého přátelského vztahu s ní jsme se ctí splnili. Seznámili jsme se tam s mnoha příjemnými lidmi, i když na nějaké přímé lobování pro SM nebyl ani čas, ani prostor. Poznali jsme, jak se v horkých letních víkendových dnech baví naše i zahraniční aristokracie, že lze strávit příjemný den i ve společnosti lidí, od nichž nás částečně dělí společenský původ nebo jazyková bariéra. Společně strávené hodiny výmluvně doložily, že by rozhodně nebyl problém společného soužití v obnovené společné

monarchii.

Další obrázky naleznete ve webovém albu: Oslavy narozenin Marie,starohraběnky ze Salmu 

Text: Dr. Luděk Šubert a Jiří S. Pospíšil

Foto: Edita Pospíšilová

Sdružení monarchistů Brno