Portugalská inspirace

Do přímé volby prezidenta zbývá ještě několik měsíců. Prezidentské kampaně však na nás zaútočí už za několik týdnů. Připomeňme si, jaké zkušenosti mají s těmito volbami Portugalci. Čím nás mohou inspirovat?

V portugalských prezidentských volbách zvítězil současný prezident Cavaco Silva. Česká média zdůrazňují Silvovo vítězství s 52 % v prvním kole, kdy "jasně porazil hlavního rivala socialistu Manuela Alegreho."

A pochvalují si, jaké úctě se v portugalsku prezidentský úřad těší, protože každý prezident byl dosud znovuzvolen i ve druhém mandátu. Některé články se však nevyhnuly zmínce o katastrofálně nízké volební účasti – 46,62 % (nejnižší od převratu v roce 1974 a konce režimu Estado Novo), kterou připisují na účet hlavně ekonomické krizi.

Není potřeba žádná velká matematika, aby si člověk dopočítal, že za ono slavné vítězství vděčí staronový portugalský prezident pouhým 23,16 % voličů. Ještě zajímavější je skutečnost, že 4,26 %, tedy 191 170 voličů vhodilo do urny prázdný a 1,93 %, tedy 86 545 neplatný hlasovací lístek. Ve výsledku pouhých 40,4 % portugalských voličů se vůbec obtěžovalo dát hlas nějakému kandidátovi a podílet se na zvolení prezidenta republiky. Většina Portugalců oslavila stoleté výročí republiky tím, že se vzdali svého práva portugalského prezidenta volit. V porovnání s předchozími volbami oba hlavní rivalové výrazně ztratili voličskou podporu; Silva přišel o 526 372 voličů, Alegre o 294 591.

Co je na těchto výsledcích tak zajímavého? Čeští novináři se spokojili se zdůvodněním nízké volební účasti ekonomickými problémy, ale zřejmě už se nepokusili zjistit některé další okolnosti, jako například fakt, že k bojkotu prezidentských voleb vyzývali především portugalští monarchisté, kteří už předem vyzývali k "odrepublikánštění" Portugalska a předvídali vítězství "nevoličů" a množství neplatných hlasů. Mimo jiné doporučili vhodit do urny prázdný volební lístek a nebo jej doplnit pouze nápisem "Eu quero um Rei!" ("Chci krále!"), což také značné množství lidí udělalo.

Výsledek voleb dal portugalským monarchistům za pravdu; nezájem o funkci prezidenta je opravdu bezprecedentní. A že nejde jen o názor jednoho českého monarchisty, který je situaci v nejzápadnější evropské zemi vzdálený, dokazují portugalské titulky typu " Portugueses dizem 'NÃO' à República" ("Portugalci řekli NE republice"). Jistěže ne všichni, kteří odmítli volit, jsou přesvědčení příznivci monarchie, ale na druhou stranu i mezi těmi, kdo některého kandidáta volili, jsou nepochybně monarchisté, kteří se rozhodli pro "menší zlo". Monarchistické hnutí v Portugalsku získává každým dnem na popularitě a stává se nejslyšitelnějším kritikem současných poměrů, které přivedly tento stát na pokraj bankrotu. Docela dobře se tak může stát, že to, co média interpretovala jako pohodlné vítězství známého prezidentského kandidáta, je začátkem konce současné podoby portugalského státu a obratu k tradici portugalského království, které bylo násilně vyrváno z kořenů převratem právě před sto lety, v říjnu 1910.

Matěj Čadil

25. ledna 2011

Odkaz