Malé zamyšlení nad Moravským kulatým stolem...

Malé zamyšlení nad Moravským kulatým stolem 

a vůbec nad navrácením správy území státu do staletím ověřených hranic

Prosazení obnovení postavení Moravy, respektive Markrabství Moravského a Vévodství Slezského.

Pokud bude existovat ČR tak jak v současné době existuje, tak je jakékoliv porušení současného krajského systému prakticky nemožné.

1. Praha nikdy nedopustí aby současný trend, kdy veškeré finance a rozhodování je šířeno z centra, byl zrušen. Změna byla udělána naprosto bezohledně a přesto prošla všemi parlamentními kroky. Odpor nebyl žádný – žádné demonstrace, žádné petice významných osobností a společenských organizací. Pokud nějaký odpor byl, tak byl tak nepatrný, že lidé, kteří v té době byli členové moravských organizací zcela selhali.

Obyvatelé Moravy řeší v současnosti svou životní situaci zhruba takto:

A. Nedělají z toho problém a žijí si svůj život na území, které si zvolili, i když jsou diskriminováni (životní prostředí, finance, doprava, kultura, sport atd.) za podmínek, které mají k dispozici.

B. Někteří (bohužel stále více) z nich se pragmaticky posouvají – krajská centra – potom Praha. Po příchodu do Prahy jim otázky návratu státního uspořádání podle zemského systému začnou připadat jako absolutně nedůležité. Protože Moravané jsou inteligentní a pracovití lidé, dosáhnou ve většině kvalitního postavení a nevidí důvod, proč by z toho, že žijí v centru země, neměli profitovat. Proč by se penězovod z ostatních částí malé ČR měl zastavit a nedej bože obrátit, protože by to bylo proti jejich současným zájmům. To se týká jak podnikatelské oblasti, tak i úřední oblasti včetně parlamentu, senátu, vlády a všech dalších centrálních orgánů (i tam jsou Moravané ve velké, mnohdy více než 50% části zastoupeni) placených z peněz všech občanů ČR. 

C. Po Praze následuje posun směrem mimo ČR. V tom případě se stanou Evropany. Začnou vnímat ČR jako místo svého možného návratu a nějaké kořeny moravské přestanou vnímat jako prioritu svého snažení (pokud jím někdy byla, což je málo pravděpodobné). Pokud opustí Evropu je jejich postoj totožný.

2. Protože z výše uvedených důvodů je pozice Prahy velmi pevná, je změna možná jedině:

A. Pro Čechy a potažmo Prahu, to bude ekonomicky a politicky změna výhodná.

B. Z EU bude tlak na vládu v Praze, aby respektovala historické kořeny, a bude to podmíněno dotační politikou (než přijít o peníze, tak je dáme i na tu ubohou Moravu). Otázkou je, jestli současný stav bude trvat ještě dalších 50 let, tak jakékoliv prosazení bude prakticky nemožné, protože je nikdo nebude chápat. Podívejme se na církevní restituce, jak obrovské množství našich spoluobčanů vůbec nechápe, o co jde. Za jejich života a života jejich nejbližších příbuzných prostě byl tento stav nastaven (majetek ukraden, případně zničen) a oni nevidí jediný důvod, proč stávající stav měnit.

C. Tlak z EU. To nepřijde samo od sebe. Politická strana Moravané je součástí v rámci EU, nebo prakticky jen spolupracuje, protože svého zástupce v EP nemá, s EFA – European free alliance (Evropská svobodná aliance). Tato aliance má hájit zájmy evropských nestátních národů a prosazovat lepší podmínkly pro evropské historické země.

Prezident tohoto uskupení je v současné době Josef Maria-Tericabras. Tento pán je i současně místopředsedou EFA (zelení) v EP.

Po pročtení dostupných materiálů musím konstatovat, že toto uskupení není pro mne jako konzervativce, křesťana, příznivce monarchismu, příliš důvěryhodné. Kdyby tam nebyla ta preambule o hájení zájmů evropských nestátních národů, tak prakticky nepřijatelné. Je to liberální uskupení a jednou z jejich činností je podpora různých protestních akcí, demonstrací, atd. jako podpora hnutí nestátních národů. To, podle mne vůbec není cesta k prosazení navrácení Markrabství Moravského k postavení, které mělo do roku 1918, případně 1945. Ona to není ani cesta pro ostatní nestátní národy (zaujala mne tam přítomnost Bavorska i dalších územních celků – stojí za zhlédnutí – například Maďaři, kteří žijí v jižní části Slovenska).

V rámci EP jsou jiná přijatelnější uskupení, ale ta nemají ve svém programu ani slovo o obhajobě nestátních národů. Jsou to takoví „pražáci“ v našem provedení. Dostali se k pozicím a absolutně nemají důvod je ztratit. Platíme je ze svých daní. Nemalé příjmy mají od lobbistů a ti zastupují převážně nadnárodní monopoly. Jsou schopni pouze velmi dobře žít za peníze daňových poplatníků. To všechno je úplně jiná skupina lidí než nám nakloněných.

Body B. a C. vidím jako velice málo pravděpodobné (alespoň v současnosti).

Takže co s tím. Organizace MKS se o cosi snaží. Nejde jim to a vůbec se tomu nedivím, že to tak je. Je to samozřejmě úctyhodné snažení, za stávajícího stylu práce však předem odsouzené k neúspěchu.

Pro zajímavost zde uvádím návrh preambule kodexu Moravského kulatého stolu, předložené Janem Smejkalem ze spolku Morava nejsou Čechy a v rámci naší interní diskuse přepracované J. S. Pospíšilem. Text v podstatě vyjadřuje i názor celého užšího vedení SMB.

PREAMBULE

Moravský kulatý stůl je kolektivním orgánem, sdružující jednotlivé spolky, politické strany a hnutí, významné osobnosti a právnické osoby, s cílem pomoci dosáhnout obnovení práv Moravy, jako samosprávné země a Moravanů, jako svébytného národa, žijícího v jednom státě v rovnoprávném vztahu s Čechy a Slezany.

Smyslem vzniku a činnosti MKS je potřeba jednotného postupu promoravských iniciativ v důležitých a zásadních krocích, vedoucích k výše uvedenému deklarovanému cíli.

Kodex MKS vzniká jako dobrovolně přijaté, ctěné pravidlo. Jako vzdálený, ale stále platný odkaz knížete Svatopluka, kterému se Moravané tolik zpronevěřili. Členové MKS se hlásí k tomuto odkazu s úctou a pokorou a svobodně prohlašují, že ztracenou jednotu se rozhodli znovu zbudovat.

K tomu nám pomáhej Bůh!

Bohumír Frelich