Vstřícnost zájmu veřejnosti, nebo nehorázná zvrácenost?

Ve včerejším (20. 5. 2013) večerním zpravodajství na ČT1 jsem zachytil informaci o tom, jak obrovskému zájmu veřejnosti se těšila na Pražském hradě výstava symbolů naší státnosti – českých královských korunovačních klenotů. To jen svědčí o tom, že většina našich spoluobčanů, nejen těch, co výstavu stihli navštívit a vystát i v hnusném nečase několikahodinové fronty, má v sobě hluboce zakořeněnu úctu k našim dějinám a historickým tradicím. Bez rozdílu věku či pohlaví. Daleko větší než by se dalo předpokládat dle zájmu o přístup k volebním urnám...

Čas od času veřejnosti prezentované jádro královských korunovačních klenotů sahá původem svého vzniku až do slavných dob panování skutečného a příkladného Otce vlasti, tedy někdejšího markraběte moravského a pozdějšího krále českého i krále a císaře římského, Karla IV. Lucemburského. Tedy do zhruba třetí čtvrtiny 14.století. Tento fakt, starý přes 600 let, většina z nás dobře zná. Méně si však již uvědomují mnozí z našich spoluobčanů, že s těmito symboly se nechávali zobrazovat či je heraldicky využívali i Karlovi následníci včetně Jagellonců, Habsburků a dynastie Habsbursko-Lotrinské. A to až do října 1918, kdy byla bl. JCKV Karlovi I. Rakouskému svatováclavská koruna smetena z hlavy a žezlo i jablko vyrváno z rukou masarykovským republikánským pučem. Připomenutím těchto faktů se dostáváme k jádru dnešního problému.

Korunovační klenoty nebyly určeny jen k tomu, aby po většinu času ležely bezpečně ukryté v královské klenotnici ve svatovítské katedrále, na hradě Karlštejně, nebo jinde mimo zraky veřejnosti. V dobách své plné funkčnosti je lidé mohli spatřovat, rovněž občas, tam, kde být měly. Tedy na hlavě a v rukou pomazaného panovníka tohoto starobylého státu. To ovšem republika takto zajistit nemůže. Zaplať Pánbůh tedy alespoň za to, že je čas od času noví mocipáni alespoň ukážou lidu obecnému. Ponechme shovívavě stranou skutečnost, že se při tom chlubí cizím peřím, vlastního ani za víc než 90 let nemaje. Ano, republika je stále i přes tento kmetský věk neopeřené nedochůdče...

Veřejný zájem o tyto symboly logicky nutí dnešní mocné, aby se zabývali otázkou, kdy je občanstvu nabídnou ke zhlédnutí znovu. A vybrali si k tomu opravdu prapodivný a až mrazivě logicky zvrácený termín října 2018, u příležitosti chystaných monstrozních oslav 100. výročí nastolení republikánské státnosti. Tedy události, díky níž zmiňované nejvyšší státní symboly ztratily svou původní funkčnost. Půjde tedy přímo o nehoráznou zvrácenost a protismysl veřejné manipulace s touto symbolikou. Jediným logickým vysvětlením tohoto záměru je, že má demonstrovat jubileum událostí, které tyto symboly degradovaly na občasně vystavovaný, vzácný muzejní exponát...

Není pochyb o tom, jak by na tuto otázku odpověděli monarchisté. Není však ani pochyb o tom, zda jsou dnes zatím schopni cílevědomým politickým programem pořádně zamíchat při této příležitosti republikánské moci kartami. Nejsou! Bohužel! A tak zřejmě zůstane jen u oné slovní, správně vyřčené odpovědi – jde o nehoráznou zvrácenost!

Dr. Luděk Šubert

Sdružení monarchistů, o. s., Brno