Paschendaleské vlčí máky v Tuřanech i 11. 11. 2014

Vzpomínková akce ke Dni válečných veteránů, 11. listopadu, má v Tuřanech už svou dlouholetou tradici a já měl tu čest se jí zúčastnit teprve potřetí. Oproti oběma předchozím letům, byla ta letošní o něco skromnější, z hlediska zúčastněných jednotek Klubů vojenské historie. Opět však nechyběla četa c. k. řadové pěchoty, četa c. k. polního četnictva vachtmistra Ladi Vystrčila, o něco početnější skupinka ruských legionářů, dva nižší důstojníci druhoválečného britského RAF a současnou AČR v soudobých uniformách zastupovali plk. v. v. Ing Jozef Trabalík, kpt. v. z. Václav Hůrka a moje maličkost. Ze vzduchu pak shromáždění u pomníku padlých rudoarmejců pozdravily nízkým průletem v 16:15 hod. osádky vrtulníků Mi-24 a Mi-171 z Náměště nad Oslavou.

Krátce po odletu obou vojenských strojů se ujal slova Ing. Miloslav Alexej Fryščok, který přivítal zástupce politického vedení obce Tuřany, atašé konzulátu Ruské federace v Brně, paní Marii Semenovou a také vnučku prvorepublikového generála a legionáře Bohuslava Dimitrije Všetečky, slečnu Naomi Austinovou z Austrálie. Operní pěvkyně paní Bakalová pak zapěla všechny tři sloky naší státní hymny a tradiční sloku hymny slovenské. Ruská a ukrajinská hymna pak zazněly reprodukovaně pouze hudebně. Zástupci obce a paní diplomatka Semenová poté položili k pomníku padlých kytice a věnce, přičemž uniformovaní dostali povel K poctě zbraň!, což provedli šavlemi důstojníků a puškami mužstva. Neozbrojení vojáci podobně jako při hymnách salutovali. Již zde dostal slovo k tradiční přímluvě c. k. hauptman Pavel Hofmann a opět se toho zhostil brilantní formou. Využil plně faktu, že Den válečných veteránů se sice koná ke dni ukončení Velké války, ale právě letos celý civilizovaný svět vzpomíná 100.výročí jejího zahájení. Zdůraznil, že je nutné vzpomínat na všechny padlé v dávných i nedávných válkách bez rozdílu a tak alespoň v tento den být schopni se přenést přes všechny historické i současné politické kontroverze.

Po uvedeném slově vydal kolega Fryščok pokyn k přesunu k místnímu chrámu, vzdálenému asi půl kilometru. Rychle se smrákalo a přesun několika set lidí včetně místních občanů s dětmi a lampionky, zajišťovala městská policie. Během přesunu krásně upravenou ulicí (oprava trvala ony dva předchozí roky), jsme s kolegou Trabalíkem živě diskutovali se slečnou Naomi. Procvičili jsme si angličtinu, protože mladá dáma již česky neumí. Momentálně pobývá v Londýně a věnuje se uměleckému designu. Od své ruské vrstevnice se lišila vpravdě fortelnou postavou. Křehounká Marie zase vcelku velmi dobře ovládala češtinu. Na plácku mezi kostelem a pamětní kapličkou obě zahraniční dámy zapálily svíčky, slečna Zuzanka Nathanielová pozvedla černý prapor a historická jednotka vypálila několik čestných salv. Důstojný vzpomínkový akt uzavřel krátkým proslovem Ing. Fryščok.

Po externích aktech se pozvaní hosté přesunuli do interiéru místní radnice, kde nás čekalo malé pohoštění v podobě chlebíčků, jednohubek, kávy a minerálek. Kolega Fryščok taktně požádal přítomné pány důstojníky, aby se ujali informačně zábavných funkcí pro přítomné dámy, což tito s radostí učinili.

Takže jsem nejen dál cvičil angličtinu, ale s potěšením jsem si zopakoval i ruštinu. Obě zahraniční dámy si našly i nejednu chvilku k vzájemným přátelským debatám. Z vedení SMB jsem tam nebyl sám, ale s kolegou Vildou Waltrem v ostrostřelecké uniformě. Před rozpuštěním celé sympatické sešlosti bylo pořízeno společné skupinové foto. Cestou domů mne kolegové Zuzanka Nathanielová a Laďa Vystrčil informovali o některých zajímavostech, spojených s letošní brněnskou rekonstrukcí sarajevského atentátu. Ať už letošní Tuřany pojmu z jakéhokoli úhlu pohledu, opět musím konstatovat, že byly jako celek velmi důstojné a tím i úspěšné. Za to patří místním i všem externím organizátorům a aktérům můj upřímný dík a uznání.

Osobně prožil a k informaci předkládá:

pplk. v. v. Dr. Luděk Šubert

Sdružení monarchistů Brno