MŠE SVATÁ za JCKV Karla Habsbursko – Lotrinského

Tato akce byla přímo zajišťovaná MS KČ Strážnice. Nutno s potěšením konstatovat, že nejen množství monarchistů, ale i počet návštěvníků, monarchistů utěšeně přibývá. Letos přibyli i návštěvníci ze Svitav, Horního Újezda, Olomouce, zúčastnil se jí i PhDr. Vařeka, za Sdružení monarchistů Miroslav Pauřík a ing. Musil.
    Opět celebroval d.p. Lukasz Karpinski za množství dětských celebrantů.
    Podobného typu mší se pravidelně zúčastňuji, mohu srovnávat. Letos mě poněkud zarazilo, že letošní mše byla postavena hodně nábožensky, a vedle osob na úrovni Karla Habsburského byla na stejnou úroveň postavena i řada zesnulých i živých farníků. Z tohoto důvodu patrně celá mše byla celebrována výhradně motlitebně, což je markantně odlišné oproti mším v Brně, kdy je tradiční habsburská mše koncipována nejen církevně, ale i kázáním tematickým ve vztahu k předmětnému tematu.
Jest škoda, že ve srovnání s rokem loňským, kdy účastníků bylo loni viditelně méně, byla letošní mše podstatně méně věnována danému tematu, než loni. Opět byla na závěr zpívaná císařská hymna Zachovej nám Hospodine a na závěr pořízena společná fotografie všech zúčastněných monarchistů.
Lze se jen domýšlet proč tomu letos tak bylo. Názorů i odpovědí na otázky slýchávám od pořadatelů různé a vždy slyším řadu pro i proti. Nicméně vždy je na celebrujícím, jak danou mši sestaví, na názoru i postoji společenském, znalostně historickým a dalším.
Ze svého studia regionu a mnoha rozhovorů mám právo domnívat se ještě o jednom nepříznivém faktoru, který zde na Moravě přetrvává. Tento kraj byl velmi úrodným a bohatým, jak vidět na řadě krojů. Ještě do počátku 20. stol. lze bylo možno najít negramotné, lidi velmi často jen se základním či nedokončeným vzděláním, jehož hlavní priorita byla uživit se a s tím spojená celoživotní zemědělská dřina, z čehož podstatná část byly povinnosti vůči vrchnosti a církvi (viz Magnisové ve Strážnici). Válečné konflikty celou situaci umocňovaly. A u zdejšího obyvatelstva oproti jiným regionům byl podstatně nižší progresivní vzdělanostní nárůst, než jinde, a tak nesprávně hodnocené, či neobjektivní pocity a negativní postoje k „pánům“ se tradovaly po řadu generací. A stejně negativní pocity řadou pamětníků z vyprávění jejich předků jsou předávány dodnes.
Tím mám tedy na mysli, že farníci příliš nemusí toužit připomínat si utrpení a těžký život svých předků a prosit Boha o požehnání hlavě rodu, který byl nejvyšším představitelem tohoto utrpení… Lze si jen povzdechnout, jak mnoho lidí raději přejímá starší, neobjektivní a nevěrohodné zkazky, než by vlastním studiem a svým názorem přišli k určitému poznání. Škoda, že nevědomost, jak je známo, hříchu nečiní…
A zde jest ladem ležící,čekající půda, na které lze sázet semínka monarchismu a royalismu všemi, kterým není lhostejný osud Zemí Koruny České…
 

Miroslav Pauřík, Sdružení monarchistů