Hopsa hejsa do Brandejsa již po jedenácté

Nenechejte se však mýlit, vážené kolegyně a kolegové. Audience u JCKV Karla I. Rakouského byla sice skutečně již úctyhodně po jedenácté, avšak mí spolujezdci, kolegové Bohumír Frelich a Petr Tichý poprvé a já podruhé. Předpověď počasí na sobotu 27. 4. 2013 nevěstila pro Prahu a okolí nic optimistického, ale na štěstí pro všechny zúčastněné si Svatý Petr prosadil svou a rosničkáři se trochu sekli. V noci na sobotu tam prý však skutečně pršelo.

Kamarád Bohumír mne svým pohodlným a spolehlivým příbližovadlem vyzvedl v 6.00 hod. v sobotu ráno u olomouckého Hlavního nádraží. Než mi pořádně vysvětlil dnešní postoje většiny současných spoluobčanů k soukromému vlastnictví zejména pozemků a péči o ně, které je zvláště u potomků dřívě věhlasných hanáckých sedláků dost zarážející, bylo 7.00 hod. a my jsme v plánovaném termínu mohli nalodit na okraji Litomyšle kamaráda Petra. Stejně rychle uběhly i následné dvě hodiny, než jsme v poklidu a pohodě přes Chrudim a Pardubice dorazili do Brandýsa nad Labem. To už jsme řešili některé aktuální otázky monarchismu v této zemi.

   C. k. oficíři a dámy před zámeckou branou

Císařské a královské město již bylo plné lidí a tudíž i novodobých kočárů místních i návštěvníků, takže chvíli trvalo, než jsme asi 800 metrů od zámku našli vhodné místo. Petr je po operaci kyčle a ještě si trochu musí pomáhat berličkami, takže jsme této okolnosti přizpůsobili tempo pěšího přesunu do dějiště Audience na zámku a v okolí. V jedné zahradní hospůdce si oba kolegové dali kafíčko a já kolu. K zámku jsme se tedy dostali nějak před desátou. Již z dálky jsme u brány do zámeckého parku zahlédli v moři historických uniforem, dobového dámského i pánského odění i nositelů dnešního šatstva věhlasnou část strážnické výjezdní skupiny v korunních tričkách. Kolegové a přátelé Jiří Čížek a Jiří Sýkora. Přirozeně jsme nepohrdli, když nám Jirka nabídl na přivítanou štamprli své věhlasné čížkovice.

  Naši aktivně zde zapojení korespondenční členové Ilona Majtnerová,

  Zuzana Nathanielová a Vladimír Vystrčil

Vzápětí jsme se začali zdravit s dalšími monarchistickými kolegy Honzou Drnkem z Plzně v uniformě svých pětatřicátníků, s českým zemským hejtmanem Jardou Konečným, s rakouským grenadýrem z roku 1813, Brňanem Jirkou Tesárkem a dalšími známými. Hned za branou do parku měla svůj stan jednotka c.k. polního četnictva pod komandem svého vachtmistra Vládi Vystrčila, doplněná dobově oděnými dámami Zuzanou Nachtanielovou a Ilonou Majtnerovou a dalšími. Dámy s přehledem a k velkému zájmu kolemjdoucích nabízely vkusné pamětní listy, ale s podmínkou, že tam každý zájemce napíše klasickým perem, namáčeným do kalamáře, název města Brandýs a dnešní datum. Teprve pak dostal c.k. razítka, legalizující danou listinu.

Před jedenáctou velící důstojník vydal jednotkám povel k zaujetí pochodové formace a poté se vojenská kolona dala na pochod hustými špalíry diváků na přehlídkovou loučku, kde v 11.00 hod. začal dopolední slavnostní ceremoniál. Na stabilní tribuně zaujali svá místa hlavní celebrity. Z těch zahraničních se zasloužené pozornosti těšily především Jejich císařské a královské Výsosti, Karel Habsbursko-Lotrinský s chotí, jeho Excelence, velvyslanec Rakouska, pan von Trautmansdorf, zástupci rakouské generality i významných šlechtických rodů z řady evropských států. Nejvýznamnějším domácím hostem byl ministr obrany, armádní generál v.z., pan Vlastimil Picek a část naší generality, starosta Brandýsa a další zástupci města. Ani letos nechyběli mnozí členové z rodin naší přední historické aristokracie.

Mezi námi, monarchisty, vzbudil zasloužený obdiv úvodní projev pana Dr. Milana Nováka. Stejně jako loni a zřejmě i v letech předchozích šlo o kultivovaně citlivé propojení obecných kulturně-historických tradic, s patrnými stopami hlubokého monarchistického cítění. Jeho Výsost, arcivévoda Karel, ve svém německy předneseném a do češtiny překládaném krátkém projevu nezapřel zkušeného a protřelého diplomata. Krátce vystoupili i rakouský velvyslanec, náš ministr obrany a pan starosta hostitelského města. Pak následovalo dekorování zasloužilých činovníků pamětními medailemi. Mezi vyznamenanými nechyběl ani známý monarchista, pan Ing. arch. Jan Bárta. Ústřední vojenská hudba AČR v úvodu aktu zahrála c.k. státní i dnešní rakouskou hymnu a na závěr naši státní hymnu. Snad největší zážitek z celé Audience si odtud odnášel Jirka Čížek, kterému se poštěstilo potřást si rukou se svým idolem, Jeho Výsostí Karlem. Vojska i mnoho návštěvníků se pak dodebralo za Labe, do kostela ve Staré Boleslavi, na mši svatou.

  Jeho císařská a královská Výsost, arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský

Menší časový skluz zapřičinil, že lidé na mši spěchali, tak nám snad Všemohoucí pro tentokrát odpustí naši neúčast na bohoslužbě. Více než kilometrová vzdálenost do kostela a stejná zpět by byla pro Petra velmi namáhavá, prosto jsme s Bobem zůstali s ním a zašli si do restaurace u zámku na oběd. Zde jsme se pozdravili s brněnským granátníkem, 76letým Bohoušem Adámkem a cvakli si z jeho placatky. Mně, vysloužilému oficírovi, se poštěstilo potřást si rukou s naším resortním ministrem. Známe se ještě z dob, kdy i on byl „jen“ podplukovníkem. Po dobré baště jsme zhlédli návrat vojenské kolony ze mše a příjezd kočárů s třemi panovníky, kteří se na brandýském zámku sešli v létě 1813. S naším císařem a králem Františkem I., ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Wilhelmem III.

Po návratu před zámek jsme podebatili o historických aspektech let 1914 až 1918 se severočeským kolegou Janem Mrzílkem, prohodili pár slov s naším ostrostřelcem Vildou Waltrem a známým tvaroženským medailérem Honzou Vlčkem. Díky Jardovi Konečnému jsem s potěšením zjistil, že mezi aktivními monarchisty nejsem jediným Šubrtem. I oba mí souputníci potkávali řadu svých známých.

   Jan Drnek a Petr Tichý s přáteli po našem příjezdu

Odpolední část ukázek začala před panovnickou tribunou v 16.00 hod. příjezdem tří otevřených kočárů, tažených nádhernými kladrubskými koňmi. Po přehlídce nastoupených jednotek v uniformách z dob napoleonských válek začal ukázka jejich bojového umění. Ukázku řídil mistr na podobné akce Brňan Radim Dufek. Rakouští granátníci a myslivci se v simulovaném boji střetli s ruskou gardovou pěchotou, podporovanou palbou tří polních děl rakouských, ruských a pruských. Potom skupinka asi sedmi kavaleristů, vedená ruským carským kozáckým pobočníkem, tvořená rakouskými kyrysníky v jejichž čele stál další Brňan Robert Šlapanský, předvedla skvělou ukázku jezdeckého výcviku, způsobů jezdeckého boje s použitím pistolí i palašů a způsob boje jezdectva s pěchotou a dělostřelectvem. Přítomní panovníci mohli být spokojeni nejen s připraveností svých vojsk, ale také s výkonem moderátora, který ukázku komentoval. Ostatně v srpnových bojích u Chlumce a Přestanova na Ústecku a v říjnové bitvě národů u Lipska roku 1813 byl Napoleon přes dílčí úspěchy poražen. Ukázka byla věnovaná 200. výročí těchto událostí, kde se na nejvyšších velitelských postech vyznamenali maršál Karel kníže Schwarzenberg a generál Josef Václav Radecký hrabě z Radče. Skvostnou tečkou pak byla ukázka vozatajského umění mistrů z Národního hřebčína z Kladrub nad Labem při řízení několika čtyřspřeží a odjezd tří panovníků.

   Nástup vojsk na přehlídkové louce

Tyto ukázky jsme sledovali ve společnosti moravského korunního hejtmana Pavla Andrše a jeho dvou synů. Potkali jsme zde též paní kolegyni Janu Balharovou z Modlitební ligy za bl. JCKV Karla I. Rakouského a následně pak i paní Lucii Cekotovou ze Sdružení pro blahořečení císařovny Zity s jejich blízkými. Volným tempem jsme se pak odebrali k našemu autu a zhruba v 17. 30 hod. jsme město Brandýs opustili. Po kratičkém „kufrování“ při hledání nájezdu na hradeckou dálnici jsme někdy před dvacátou hodinou vysadili Petra u jeho auta v Litomyšli. Do Olomouce jsme dorazili v pokračující monarchistické debatě, krátce po 21. hodině a Bob pak zamířil do svého prostějovského domova. Moje maminka a manželka již byly zvědavé na mé zážitky.

Závěrem lze stručně konstatovat, že se letošní akce opět vydařila. Dokonce bych byl ochoten tvrdit, že byla ještě větší návštěvnost než loni. Četná monarchistická i jiná přátelská setkání byla opět prospěšná, takže nezbývá nic jiného než si přát zavítat příští rok do Brandýsa nad Labem 

znovu.

Textem opatřil: Dr. Luděk Šubert, Sdružení monarchistů Brno

Foto: MVDr. Jiří Čížek, MS KČ Strážnice