NAŠI I SLOVENŠTÍ ŽÁCI A STUDENTI O ZBOROVU

Tento týden se mi dostalo do rukou tiskové prohlášení monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska, tedy Koruny České, s jejím stanoviskem ke 100. výročí tzv. bitvy u Zborova. Tento specifický politický subjekt má právo či dokonce povinnost se vyjádřit tak, jak se vyjádřil, protože jinak by popřel svůj politický charakter. My monarchističtí sdružiníci nemusíme být nezbytně až tak exaktní ve svém odsudku, protože tiskově neprohlašujeme, ale reálně vstupujeme do společenského dění k tomuto výročí. Věcně jsme si ho připoměli na letošní dubnové Tematické středě SMB a rovněž tento týden se několik našich členů aktivně zúčastnilo níže popsané akce.

Ve čtvrtek 8. 6. 2017 proběhlo ve Vojenské nemocnici v Brně finále již 16. ročníku mezinárodní soutěže pro žactvo ZŠ a studenty SŠ ČR a SR pod názvem „Co víš o československých legiích – Čo vieš o československých légiách“. Hlavním organizátorem je Nakladatelství Šimon Ryšavý – Edice Brněnský legionář, ale veškerou obsahovou přípravu má již léta na starosti většině z nás známý kolega Ing. Miloslav Alexej Fryščok. On připravil otázky pro základní kola na školách a obeslal jimi oslovené a k účasti ochotné školy, které si zorganizovaly samy jak písemnou, tak ústní část. Nejlepší práce pak byly zaslány k nám do Brna. Ing. Fryščok již minulý rok požádal o pomoc při vyhodnocování našeho člena Ing. Petra Tichého a letos i mě, níže podepsaného. Jednalo se o celkem 28 prací v rozsahu do dvou stran formátu A4 (většinou však jednostránkových), kde měla mládež vyjádřit svůj názor na význam tzv. bitvy u Zborova. Komise musela zohlednit jak žáckou, tak studentskou kategorii. Zastoupeny byly ZŠ Bruntál, Brušperk, Nitra, Ostrava a Příbor a Gymnázia z Bratislavy, Bruntálu, Prahy 5, Prahy 8, Příbora a Třeboně. Brno a další velká česká, moravská či slezská města bychom marně hledali, prostě nebyla vůle a zájem porovnat si síly s ostatními.

Soutěžící projevili velkou snahu, aby se s přihlédnutím k svému věku a délce studia vyjádřili co nejvýstižněji. Nicméně je zřejmé, že metoda černo-bílého přístupu k dějinám našich národů přetrvává. Prvorepubliková glorifikace legií byla na čas vystřídána nacistickým a komunistickým potlačením legionářských tradic, aby od roku 1990 opět nabrala prvorepublikový trend. Tím je třeba rozumět cílené, účelové zveličování významu i malých událostí. Většina soutěžících uvedla, zřejmě plně v souladu s osnovami výuky dějepisu v ČR i SR, že Zborov měl velký význam pro vznik samostatného Československa. Ano, ale jako jedna z dalších vojenských a politických událostí aktérů tzv. I. odboje. Alespoň mě dost bolelo, když jsem se nezřídka v tom dočetl, že dnešní mladí považují mnoho našich dědů v řadách c. k. armády za nepřítele a mají nepokrytou radost z jejich porážky a neúspěchů.

  Zahájení soutěže u pomníku padlých v 1. světové válce v Brně-Židenicích

Finále tedy proběhlo v Brně ve čtvrtek za účasti pedagogického vedení a reprezentantů uvedených škol. Po krátkém zahájení v 9:30 hod. u pomníku obětí 1. světové války na Staré osadě v Brně-Židenicích jsme se pěšky přesunuli do zhruba půl kilometru vzdálené Vojenské nemocnice v Zábrdovicích. Tam v barokním komorním sále bývalého kláštera, zrušeného Josefem II., se stěnami a stropem zdobenými krásnými freskami z antické mytologie a portréty panovníků proběhlo finále. To plně a zkušeně odmoderoval Ing. M. A. Fryščok. Hodnotící tříčlennou komisi tvořili PhDr. Jaroslava Menšíková, předseda Ing. Petr Tichý (SMB) a Dr. Luděk Šubert (SMB). Fotodokumentaci obstaral Bohumil Brabec (SMB) a o průběžnou logistiku se postarala paní Jana Blaškovičová (SMB). Tedy dost nás bylo na to, abychom mohli náš podíl brát vážně. Veřejně získané pozitivní body a povědomí o naší existenci nám nikdo nevezme a je dobrý pocit z vlastní vnitřní síly v tom, že nenecháme na holičkách ani zastánce odlišných světonázorů.

Před finálovým kláním za klavírního doprovodu pana Františka Kratochvíla, asistenta z JAMU, zazpívala hymny paní Věra Bakalová. Klasickou první sloku slovenské Nad Tatrou sa blýska... tři sloky české Kde domov můj a dvě sloky naší moravské Moravo, Moravo. Bylo to velmi milé překvapení, protože jak Slováci, tak Češi s k ní jako k hymně zachovali, což je velmi ctí. V 1. kole se utkalo 10 zástupců ZŠ s tím, že 1. byl Vojtěch Dořičák z Gymnasia Příbor, 2. Filip Jiřík tamtéž a 3. Eliška Karasová z Brušperka. Středoškolské finále vyhrála Tereza Gottwaldová z Příbora, 2. byl Tomáš Feilhauer z Bruntálu a třetí Vjačeslav Glazov z Prahy 5. Ve velkém finále se utkalo pět a pět nejlepších z obou předchozích bez ohledu na kategorie a dopadlo to tak, že loňské prvenství obhájila Tereza Gottwaldová z Příbora, druhý byl její spolužák Filip Jiřík a třetí Jozef Adamík z Bratislavy. Literární soutěž vyhrál Václav Syruček z Prahy 5. Bylo položeno vždy 10–15 otázek s určitým počtem bodů a soutěžící vypisovali krátké odpovědi, většinou ve formě jmen a míst. Shodli jsme se v porotě, že mládež projevila velmi solidní znalosti a ani my bychom nedokázali správně zodpovědět úplně všechny otázky.

Ceny vítězům předal ruský válečný veterán, starší seržant Vladimir Stěpanovič Hroznyj. Šlo o publikace nakladatelství, firemní tužky a nějaká ta stokorunka do obálky, tedy spíše morální než hmotné ocenění. Přítomné pozdravil i ředitel logistiky VN Brno, plk. Ing. Viktor Hanáček, shodou okolností můj student v jednom z vyšších akademických kurzů. Přítomen byl i známý brněnský antropolog a spisovatel historických publikací RNDr. Tomáš Dacík. Každý ze soutěžících, jejich pedagogů i ostatních přítomných řekl na závěr pár slov velmi kladného zhodnocení celé akce a byla vyřčena i naděje, že se uskuteční i další ročník této soutěže.

Průběh velkého finále soutěže v Komorní síni Vojenské nemocnice v Brně-Zábrdovicích

Závěrem lze konstatovat, že zejména v písemných projevech literární části se objevily potěšitelné náznaky schopností hlubšího pojímání historie. Ani samotné žáky či studenty a jejich pedagogické vedoucí v průběhu vyvrcholení soutěže nelze vinit z onoho již zmíněného černo-bílého přístupu. To je u nás dílem představitelů každého z režimů po říjnu 1918, že si z historie s potěšením činí komplice svých politických idejí. A proč do toho vůbec monarchisté lezli? Nevím jak ostatní, ale já osobně toužím vědět, jak je mladá generace vzdělávačně masírována a jaké jsou reálné šance se s důsledky takovéhoto působení úspěšně střetávat v naší osvětové činnosti. A nejlepší informace může poskytnou právě jen osobní účast na podobných akcích. 

Dr. Luděk Šubert

Sdružení monarchistů Brno

Foto: B. C. Brabec