Výročí květen až prosinec 2013

KVĚTEN:

1 .5. 1749 ( 264. výr.) – Císařovna a královna Marie Terezie vydává Nový katastr, nahrazující starou berní rulu. Jde o nezbytné opatření ekonomické, politické a vojenské povahy po prohraných tzv. Slezských válkách 1740–1742 a 1744–1748 a trvalého ohrožení monarchie zejména Pruským královstvím.

3. 5. 1469 (544. výr.) – Uherský král Matyáš Korvín, podporovaný většinou české a moravské katolické šlechty, je v Olomouci zvolen českým vzdorokrálem proti králi Jiřímu z Poděbrad. Vliv nad Moravou si udržel až do své smrti v roce 1490. 28. 5. 1471 (542. výr.) v Jihlavě korunován.

10. 5. 1627 a 1628 (386. a 385. výr.) – Císař a král Ferdinand II. nechává vydat Obnovené zřízení zemské nejdříve pro Čechy, o rok později pro Moravu. Jde o právní formu potrestání vzbouřených stavů z rebelie 1618-1620, upevnění centralizované panovnické moci a důslednou rekatolizaci.

14. 5. 1316 ( 697. výr.) – se v Praze narodil kralevic Václav Lucemburský, markrabě moravský a český král i římský císař Karel IV. Otec vlasti. Je nejen naším nejvýznamnějším panovníkem, ale byl i zvolen Největším Čechem a Moravanem v historii.

ČERVEN:

21. 6. 1621 (392. výr.) – Pražská staroměstská poprava 27 stavovských předáků protihabsburského povstání. Páni byli 3, rytířů 7 a měšťanů 17.

25. 6. 1618 (395. výr.) – Moravský evangelický předák, pan Karel Starší ze Žerotína, se zasadil, aby Moravský zemský sněm odmítl žádost  českých stavů připojit se k protihabsburskému povstání. I když se po smrtri císaře Matyáše Habsburského o rok později Morava připojila, byla po porážce povstání výrazně méně citelně potrestána.

ČERVENEC:

5. 7. 863 (1150. výr.) – Příchod svatých věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje na Velkou Moravu. Počátek slovanské urychlené christianizace Moravy a následně i Čech. Moravský zemský svátek a posvátný den celého našeho státu i křesťanské Evropy.

5. 7. 1436 (577. výr.) – Království české přijímá v Jihlavě Basilejská kompaktáta, uzavírající právně, politicky a nábožensky období husitských válek, obnovuje se královská moc a husitská církev získává právo přijímat pod obojí (utrakvisté).

18. 7. 1915 (98. výr.) – Zástupci měst zemí Koruny české žádají v Praze císařské zastupitele o zachování monarchie.

SRPEN:

2. 8. 1892 (121. výr.) – V Rakousku-Uhersku provedena peněžní reforma, díky níž se měna změnila ze zlatých na koruny. Náš stát si tento název měny ponechal i v republice, jen nominální hodnota koruny většinou trvale klesala až na současnou úroveň.

4. 8. 1306 (707. výr.) – V Olomouci zavražděn dodnes neznámým pachatelem a z neujasněných pohnutek český král Václav III. při tažení do Polska za účelem znovudobytí polské koruny. Legitimní mužští Přemyslovci s nárokem na dědičný královský titul jím vymírají po meči.

17. 8. 1887 (126. výr.) – Na zámku Persenbeug v Dolním Rakousku se narodil arcivévoda Karel, pozdější blahoslavený JCKV Karel I. Rakouský. Je zatím posledním skutečným a legitimním králem českým a markrabětem moravským.

26. 8. 1278 ( 735. výr.) – V bitvě na Moravském poli u Suchých Krut v Dolním Rakousku padl v bitvě s římským králem Rudolfem Habsburským český král Přemysl II. Otakar. Ve stejný den roku 1346 v bitvě mezi Angličany a Francouzi padl na francouzské straně bojující český král Jan Lucemburský.

ZÁŘÍ:

7. 9. 1836 (177. výr.) – Zatím poslední pražská korunovace legitimního krále českého, císaře rakouského Ferdinanda V. Dobrotivého. Jeho epilepsie a nechuť k vladařským povinnostem dodnes svádějí ke klamné domněnce, že byl mentálně retardovaný. V roce 1848 abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. v Olomouci. Až do své smrti roku 1875 pobýval většinou v Čechách.

12. 9. 1683 (330. výr.) – Poraženi u Vídně Turci, spojenými říšskými a polskými vojsky. Následovalo více než 200leté postupné vytlačování osmanských muslimů z většiny jimi okupované, křesťanské části jihovýchodní Evropy. Muslimská víra se dodnes udržela jako většinová pouze v Bosně a Hercegovině a v Albánii. A jsou s tím soustavné problémy.

22. 9. 1645 (368. výr.) – Císař a král Ferdinand III. Habsburský odměnil Brno za úspěšnou obranu proti Švédům řadou významných privilegií a výsad, čímž upevnil jeho postavení hlavního města Markrabství moravského. Úspěšná obrana Brna zabránila Švédům zaútočit i na Vídeň.

ŘÍJEN:

1. 10. 1410 (603. výr.) – v dómě Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem markrabě moravský a braniborský Jošt Lucemburský. Ve volebním klání porazil bratrance Zikmunda Lucemburského tím, že získal hlasy krále Václava IV. i arcibiskupů mohučského a kolínského. Braniborský kurfiřtský hlas si udělil sám. Již 18. 1. 1411 však v Brně náhle zemřel a uvolnil tak místo Zikmundovi.

6. 10. 1777 (236. výr.) – olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem – metropolitou moravským – se stal Antonín Theodor, kardinál a hrabě Colloredo-Waldsee. Tím výrazně vzrostla prestiž Markrabství moravského a vytvořily se tak i podmínky pro zřízení biskupství brněnského.

24. 10. 1648 (365. výr.) – Vestfálským mírem ukončena třicetiletá válka (1618–1648). Byl to první historický novodobý velký koaliční konflikt, který nelze jako dosud chápat coby černo-bílý střet katolicismu s protestantismem. Nejvíce na ni doplatilo Německo, ale také země Koruny české. 

LISTOPAD:

11. 11. 1918 (95. výr.) – Skončila příměřím mezi Dohodovými a Ústředními mocnostmi tzv. Velká válka, dnes známá jako 1. světová válka (1914–1918).

JCKV Karel I. Rakouský byl přinucen k abdikaci a odejít do exilu. 

21. 11. 1916 (97. výr.) – umírá JCKV František Josef I. (*18. 8. 1830). Na trůn nastoupil v Olomouci roku 1848, roku 1867 přistoupil na rakousko-uherské vyrovnání, nedal se korunovat na krále českého a v červenci 1914 vyhlášením války Srbsku, dal podnět ke rozpoutání 1. světové války.

30. 11. 1786 (227. výr.) – umírá v Kuřimi 1. biskup brněnský Matyáš František, hrabě Chorinský z Ledské. Jako vysoký církevní funkcionář zásadním způsobem přispěl u JCKV Marie Terezie a Josefa II. ke zřízení olomouckého arcibiskupství a brněnského biskupství.

PROSINEC:

1. 12. 1805 (208. výr.) –den před bitvou u Slavkova, přicházejí do prostoru bojiště od Olomouce spojenecká rusko-rakouská vojska. Jejich vrchní polní velitel, generál Michail kníže Kutuzov (1745–1813) svolává do Křenovic poradu spojeneckého velení a sám pak nocuje na statku rodiny Spáčilů.

22. 12. 1573 ( 540. výr.) – císař a král Maxmilián II. Habsburský zřizuje v Olomouci na základech dřívější Jezuitské koleje universitu, v pořadí druhou v zemích Koruny české a první na Moravě.

30. 12. 1849 (164. výr.) – Vyhlášení Zřízení zemského pro království České, s volebním řádem do příslušných rad. Je to důsledek revolučních událostí na západní polovině monarchie.