Svatý Karel Boromejský z Arony

05.11.2011 08:32

Dne 4. listopadu si připomínáme svatého Karla Boromejského, patrona staroslavného říšského hraběcího rodu Hohenemsů, jehož posledním ženským potomkem byla kunínská dobrá hraběnka Marie Walburga říšská hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozená Harrach-Hohenems (1762-1828). Světcova sestra Hortensie Boromejská z Arony se v Římě roku 1565 provdala za hraběnčina předka a velitele papežských vojsk Jakuba Hannibala I. hraběte z Hohenemsu. Hrabě i pozdější světec byli synovci papeže Pia IV. Drahocenná Boromejská skříňka, svatební dar světce sestře, byla v minulosti uchovávána ve sbírkách zámku v Kuníně.

 

Svatý Karel Boromejský (2. října 1538 Aron –3. listopadu 1584 Miláno) byl italský biskup a kardinál. Je patronem biskupství v Luganu, univerzity v Salcburku, „Boromejského sdružení“, duchovních správců, seminářů, boromejek a patronem proti moru. Jeho svátek se slaví 4. listopadu. Karel pocházel ze zámožné rodiny, studiem a spřízněním s papežem Piem IV. se dostal na vysoké církevní posty. Později pomáhal chudým a ve svých 46 letech vyčerpán zemřel.

 

Mládí

Karel se narodil hraběti Gilbertu Borromeo a Margheritě Medici v Boromejském hradě, který ležel na jihozápadním břehu Lago Maggiore, nad městem Arona. Již ve věku jedenáct let se stal Karel opatem tamějšího kláštera, takže mu náležely desátky z obročí. Tyto příjmy Karel z větší části předával chudým. Ve svých 14 letech odjel do Pavie studovat na univerzitě. Již v této době se mladý Karel odlišoval od ostatních studentů, kteří se upínali k světskému hýření, zatímco Karel se nořil do studia tak hluboko, že ho musel několikrát přerušit kvůli vyčerpání. V roce 1559 složil zkoušky na doktora práv v Padově s nejvyšším vyznamenáním a profesor při této příležitosti řekl: „Karel udělá velké věci a jednou bude v církvi zářit jako hvězda!“ Krátce nato jeho strýc Gian Angelo Medici dosedl na papežskou stolici jako Pius IV. Karel byl odmala strýcovým oblíbencem, proto ho také papež pozval k sobě do Říma, kde ho jmenoval nejprve svým tajným sekretářem, později kardinálem-jáhnem a svěřil mu také dozor nad františkány, karmelitány a maltézským řádem. Někteří lidé sledovali tento postup s jistými obavami z mládí Karla, ale čas ukázal, že všechny starosti byly plané.

Po smrti Karlova bratra Federica v roce 1562 se Karlovi změnil život. Karel ještě zpřísnil svůj asketický životní styl, začal provádět kající cvičení a velmi málo spal. Poté se rozhodl stát knězem a také roku 1563 přijal kněžské svěcení.

Arcibiskup v Miláně

Papež ho vzápětí jmenoval biskupem a posla do Milána, kam nastoupil jako tamější arcibiskup a kardinál oficiálně roku 1565. Milán se pro Karla stal posledním zastavením. Po převzetí své diecéze zjistil, že je ve velmi špatném stavu morálně, ale i věcně. Proto začal provádět mnohé změny. Začal zakládat semináře pro mladé kněze a založil fakultu v Pavii pojmenovanou po Justině z Padovy. Při své práci musel Karel překonávat překážky, které mu připravili závistivci, dokonce musel čelit několika atentátům.

Nicméně si získal oblibu prostého lidu. Především v roce 1576, kdy v Miláně propukla morová rána a Karel sám obstarával ošacení, léky a potraviny pro lid. Mnoho lidem přišlo divné jak může tento člověk s velmi chatrnou tělesnou konstitucí, a který žije jen o vodě a o chlebu, brát energii pro své počínání.

 

 

Karel také výrazně ovlivnil tridentský koncil. Zasloužil se o znovuobnovení rozhovorů mezi soupeřícími stranami. A následně na jeho přímluvu nechal papež okamžitě závěry zavést do církve, i přes protesty některých šlechticů a duchovních. Později v roce 1584 dostal těžký záchvat horečky, kterému nedokázal odolat a se slovy „podívej se, Pane, já přicházím“ vydechl naposledy.

Odkaz

Po smrti byl Karel pochován v kryptě milánského dómu. V roce 1602 byl Karel blahořečen a o osm let později, roku 1610, byl papežem Pavlem V. svatořečen. Dnes je zobrazován v kardinálském nebo biskupském oblečení, obvykle s důtkami nebo provazem kolem krku jako symbol pokání. Svatému Karlu Boromejskému je zasvěcen jeden z nejkrásnějších chrámů celého Rakouska – kostel svatého Karla ve Vídni od Johanna Bernarda Fischera z Erlachu.

 

PhDr. Jaroslav Zezulčík

kastelán zámku Kunín

 

 

 

Správa zámku Kunín

742 53 Kunín 1

Telefon: 556 749 420

Mobil: 603 538 106

Email: ic@kunin.cz

kastelan.zamekkunin@seznam.cz

Homeopage: https://www.zamek.kunin.cz

Facebook: https://www.facebook.com/zamekkunin

—————

Zpět