Lítý prvoválečný boj o nádraží ve Valašských Klobúkách v sobotu 22. 7. 2017

V uvedený den bylo na rozhraní Moravského Slovácka a Valašska v Bílých Karpatech oblačno a dešťové přeháňky se nedaly vyloučit. Směrem k poledni se však nebe postupně čistilo a úměrně s tím stoupala teplota. S podporou starostky města Valašské Klobúky se na místním železničním nádraží konala ukázka bojů z Velké, tedy 1. světové války. Bylo to v souvislosti s připomínkou 100. výročí bitvy u Zborova. Tím byla dána i účast patřičně uniformovaných Klubů vojenské historie z různých částí naší vlasti. Byla tu řadová jednotka ruské pěchoty, několik kozáků z Kavkazu a skupina České družiny na Rusi, podporovaná zdařilou dvouvěžovou replikou obrněného auta Austin. Osádka však používala karabiny, místo kulometů. C. k. pěší jednotky v šedomodrých starých polních uniformách i v pozdějším šedozeleném modelu podporoval obrněný vůz s kulometem Maxim. Kromě řadové pěchoty tu byli i týlové složky zdravotníků a provianťáků a polní četnictvo, jemuž v ukázce velel vachtmistr Laďa Vystrčil s Radimem a Andym, posílený třemi jinými polními četníky. Zuzka Nathanielová zatím zajišťovala chod stanové četnické stanice, s vydáváním dobových pobytových dokladů, o což byl velký zájem dospělých i dětí. Pohodovou atmosféru dotvářely četné stánky s občerstvením a různými místními suvenýry i reprodukovaná dobová hudba, Radeckého marš nevyjímaje.

S mou chotí Maruškou jsme vyrazili vláčkem osobáčkem v 11:30 z Pitína, v Bylnici jsme přestoupili na další lokálku a ve 12:30 jsme byli na místě, vyhlíženi jedním z našich nejlepších pitínských kamarádů a příbuzných, známým srandistou Pepou Šléglem, který přijel na svém superbiku. První známou tváří, se kterou jsem se pozdravil, jsem byl velmi překvapen. Byl to Honza Drnek z KČ, v uniformě svého legendárního 35. pěšího pluku plzeňského, čímž jemu i ostatním kamarádům ve zbrani vyslovuju upřímný obdiv za podstoupení tak daleké cesty. Jeden z místních organizátorů, spolu s Mgr. Evženem Petříkem z Kroměříže, v c.k. rakousko-uherských uniformách informovali odhadem dvě tisícovky diváků o předváděné výstroji a výzbroji i o z chodu zkoncipované ukázce dobového boje. Ta začala po 13. hodině nejprve akcí četnictva při zajištění přídělu potravin pro civilní obyvatelstvo a zásahem proti šmelině. Pak byla dobová módní přehlídka dámské i pánské, civilní i vojenské dobové módy. Zatím co osazenstvo historického, třívozového železničního ešalonu vyrazilo do fiktivního haličského města, byla slabá stráž vlaku přepadena přesilou Rusů a legionářů, zčásti pobita a zajata a vlak byl obsazen.

Střelbu však ve městě slyšeli, byl podniknut protiútok za hromové palby pušek, kulometu a výbuchů zadýmovacích granátů a útočníci byli vytlačeni z nádraží. Odražen byl i druhý ruský útok a tak se diváci konečně dočkali zaslouženého vítězství našich legitimních vojáků. Dobovou atmosféru navodila i poprava zastřelením c. k. vojenského zběha, takže diváci byli poučeni i o stinných stránkách života našich předků.

Organizátorům i protagonistům, těch uniformovaných bylo odhadem kolem stovky, patří velký dík a obdiv, jak v tlustých uniformách a ve stále stoupajícím horku dokázali bez zádrhelů improvizovanou ukázku zvládnout a přispět tak objektivně, nad rámec státem dotované akce „Legie 100“, ke vzpomínce na naše vlastní předky mnohem početněji zastoupené než jsou ti legionářští. Za tento odvážný objektivismus jim patří obvrovské díky a uznání. Před 16. hodinou jsme opět usedli do vláčku a v opačném směru se vydali s bouřkou v patách na chaloupku do Pitína. Tak jsme unikli prvním kapkám bouřkového lijáku. Jako památku se vezu Reise Pass – Cestovní list, vydávaný naší četnickou jednotkou, který už měli pro mě připravený.

pplk. v. v. Dr. Luděk Šubert

Sdružení monarchistů Brno