Nad Moravsko-Slezským kalendářem

Na dotazy Mgr. Petra Turka, redaktora krimi, sportu a zpravodajství Slovácko (zal. 1907), Hodonínský deník a Rovnost, odpovídá Miroslav  Pauřík, ved. real. skupiny kalendáře.

1. Dostalo se mi informace, že připravujete speciální kalendář.

Připravovaný kalendář je postavený jako Moravsko-Slezský historický  a duchovní. Jde o první ročník a první vydání a slouží jako interní, historická a osvětová pomůcka k informaci o vývoji v daném regionu. Měl by být i časovým organizérem, blokem pro důležité poznámky, sledovačem jistých osobních priorit a bilančním pomocníkem.

Vizí autorů jest, aby po několika letech několik svazků za sebou tvořilo nejen miniencyklopedii Moravy a Slezska, ale i minikroniku a byl podkladem pro jakékoliv dlouhodobé sledování v pracovním i osobním životě. Cílem jest, aby po skončení roku toto dílko neskončilo v koši jako nepotřebná věc, která již dosloužila...

Je tvořen filosofií syntézy historických tematických ročenek s moderními potřebami plánování a bilancování každého jednotlivce, historicko-náboženskou osvětou a dalšími „perličkami“, které však nebudu prozrazovat. Snad jen tolik, že aktivita je přístupná každému s cílem vytvořit tým lidí, kteří mohou dané věci prospět.

2. Jak dlouho jste zamýšlel vytvořit kalendář věnovaný Markrabství moravskému a Velkovévodství slezskému?

Po obdržení kalendáře politické strany Koruna česká pro rok 2010 jsem si po dvou měsících vyhodnotil osobní pracovní i soukromou využitelnost, jeho klady i zápory a v podstatě během měsíce jsem se rozhodl i s určením priorit a cílů včetně stanovení realizační filosofie. Původně měl být realizován již na tento rok s věnováním 600. výročí úmrtí krále římského a markrabí moravského Jošta Lucemburského, což mohlo být důstojným vstupem tohoto kalendáře do povědomí lidí.

3. Měl jste pro svůj kalendář nějaký vzor?

Ano. Impulsem byl již zmiňovaný kalendář. Jsem osobou se zkušeností manažerskou, pracovní i osobní a zmiňovaný kalendář v některých ohledech nenaplnil mé očekávání. Proto jsem se snažil vytvořit pomůcku, s vyšší flexibilitou i s odlišnou filosofií, stylem tematických ročenek. Vedlejším efektem by měla být moravsko-slezská historická a duchovní osvěta. To vše je duchovním dítětem  autorské skupiny Pauřík–Šubert včetně volby tématu, kterému je daný rok věnován. Rok 2012 je věnován 100. výročí narození nedávno zesnulého Otty von Habsburg-Lothringen.

4. Máte i nějaké pomocníky při tvorbě kalendáře?

Mojí hlavní oporou a spolutvůrcem byl můj dlouholetý osobní přítel Dr. Luděk Šubert stejně jako Jiří S. Pospíšil, který pomohl najít část prostředků k tomu, aby byl celý projekt realizovatelný, stejně jako morální podpora jisté menší politické strany. A nakonec nemohu nezmínit i jistou brněnskou tiskárnu, která svým vstřícným přístupem a ochotou lidí podstatně napomohla k realizaci. Bohužel ani jedna z místních tiskáren poblíž mého bydliště ve Veselí nad Moravou nebyla ochotna na tomto záměru spolupracovat, což mě dost mrzí.

5. Je to váš první takový kalendář?

Ano. Jde o první projekt tohoto typu, který po dvou letech autorská skupina chce předat pokračovatelům a věnovat se dalším projektům osobním i pracovním  v rámci Sdružení monarchistů, které je občanským sdružením, v současnosti centralizovaném v Brně.

6. Jaké jste si stanovil kritéria při volbě témat na dané měsíce?

Žádná. Kalendář je věnován jednomu tématu, nejvýznamnějšímu pro daný rok z oblasti historické, politické, společenské, duchovní, vojenské, vědní atp., jejichž společným jmenovatelem je Morava nebo Slezsko a událost, objev atp., který se stal do roku 1918. Věnování každého měsíce nějakému tématu by kalendář podstatně rozšířilo a byl by výrobně podstatně nákladnější. Nehledě na skutečnost, že danému tématu by nebylo možno věnovat žádoucí prostor a současná verze toto umožňuje. Nicméně přesto tato varianta stojí za uvážení.

7. Velkovévodství  slezské zahrnete do kalendáře celé, nebo jen tu část, která je v současnosti v hranicích České republiky?

Poněkud choulostivá otázka. Autorská skupina Pauřík-Šubert zastává názor, že ideologicky a politicky je historie nedeformovaná do r. 1918 a základním stavebním kamenem je Ottův slovník naučný. Stejně jako Morava i Slezsko prošlo jakýmsi historickým vývojem. Absencí aktivně tvůrčích slezských patriotů (ať v rámci současných, nebo historických hranic) autorská skupina hodně trpí. Z tohoto důvodu informace o Slezsku vychází z veřejně přístupných zdrojů, což vnímáme jako poněkud neúmyslné poškození tohoto regionu. Dalším faktem je diskutabilní skutečnost, že v prusko-rakouských válkách přišla Marie Terezie o slezské dědictví, a její syn Josef II. vyvíjel veliké úsilí o jeho navrácení. Jestli oprávněně, nebo ne, může být otazníkem i pro erudované historiky. Nicméně Slezsko je jednou Slezskem, ať je rozděleno, jako dědictví jednoho panovníka či nikoliv.

8. V jaké fázi vývoje v současnosti je?

Kalendář je již v tisku a bude připraven k odběru a prvním koupím již 20. 10. 2011 ku příležitosti mše za bl. Karla I. Habsburského, konané v Brně na Petrově, kterou celebruje Th.Lic. Petr Šikula jako tradiční akci Sdužení monarchistů v Brně. V listopadu připravujeme i slavnostní křest kalendáře s autogramiádou, a možná i požehnání církevní důstojností na znamení požehnání nadcházejícího roku.

9. Už máte i potenciální zájemce?

Na stránkách Sdružení monarchistů Brno je již od června t. r. vyvěšena informace o zamýšlené realizaci a objevil se i značný zájem nejen od členů a příznivců sdružení, monarchistů, některých církevních subjektů, ale i lidí, které jsem o dané aktivitě informoval. Věříme, že postupem času si získá i oblibu a náklad (v současnosti 400 ks) se bude postupně zvyšovat, stejně jako členská základna sdružení

(